Úvod | Praktické rady | Firmy | Mapa | Zkušenosti | Info | Odkazy | Kontakt
 
 
CO JE POTŘEBA ZNÁT OD ROKU 2006 ?
Právní úprava

* Zákon č. 435/2004Sb., o zaměstnanosti, přinesl s účinností od 1.10.2004 změny v právní úpravě povinností zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se ZP ve výši povinného podílu na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Je zachována povinnost splnit celkový podíl (kvótu 4% ) zaměstnanců se zdravotním postižením, při limitu počtu zaměstnanců na něž se povinnost vztahuje 25 osob, dochází ke zvýšení odvodu při jeho neplnění na 2,5 - násobek průměrné mzdy. Zůstává zachován jednoduchý způsob výpočtu ekvivalentu odebrané produkce (výrobků, služeb), který je možno považovat za tzv. "náhradní plnění". Prováděcí vyhláška 518/2004Sb. však nově uplatňuje zvýšení ekvivalentu tržeb z původního trojnásobku na sedminásobek průměrné mzdy a navíc umožňuje započítat do plnění povinného podílu pouze takový počet osob se ZP, které dodavatel (zaměstnavatel více než 50% postižených osob) skutečně zaměstnával. (více)

Povinnost zaměstnávat osoby se ZP

* Již od 1.1.2002 je povinností zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci zaměstnávat osoby se ZP ve výši povinného podílu. Počítá se z celkového počtu zaměstnanců organizace, ne tedy na jednotlivých pracovištích.

Výše povinného podílu

* je stanovena již od 1.1.2002 na 4% zaměstnanců se ZPS z celkového počtu zaměstnanců.

Výpočet povinného podílu

* Rozhodující je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ve sledovaném roce. Podrobná metodika, určující doby započítávané a nezapočítávané, resp. výpočet celkového ročního fondu pracovní doby je upravena vyhláškou 518/2004Sb.

Způsoby plnění povinného podílu

* Zákon dává podle § 81 zaměstnavateli tři možnosti plnění povinného podílu, které jsou navzájem rovnocenné,

  1. přímým zaměstnáváním osoby se ZP s tím, že osoba se ZP s TZP se započítává 3x (statut osoby se ZP je dán rozhodnutím ČSSZ, nelze zaměňovat s průkazkami ZTP vydanými pro jiné účely)
  2. odebíráním výrobků nebo služeb (event. zadáním výrobního programu)
    - od zaměstnavatelů s více než 50% zaměstnanců se ZP
    - od chráněných dílen občanských sdružení a charit (státem reg.církví nebo církevních
    práv. osob nebo obecně prospěšných společností s více než 60% zaměstnanců se ZP od osob samostatně výdělečně činných, které jsou osobami se ZP a nezaměstnávají další osoby. Počet osob, které si takto zaměstnavatel započte do plnění povinného podílu se rovná podílu objemu tržeb za odebrané (a zaplacené) výrobky či služby ve sledovaném roce a hodnoty 7 - násobku průměrné měsíční mzdy za 1.-3.čtvrtletí sledovaného roku
  3. do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku průměrné měsíční mzdy dle písm.b)

Další aktuální legislativní informace


  1. K 1.10.2004 nabyly účinnosti:
    • Zákon č.435/2004 Sb.,o zaměstnanosti.
    • Vyhláška č.518/2004 Sb.,kterou se provádí zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
    • Vyhláška č.519/2004 Sb.,o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců.
    Došlo ke zrušení:
    • Zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,
    • Zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
    • Vyhlášky č.21/1991 Sb.,o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace
    • Vyhlášky MPSV ČR č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností, ve znění pozdějších předpisů,
    • Vyhlášky č.35/1997 Sb.,kterou se stanoví podrobnosti zřizování SUPM a vytváření veřejně prospěšných prací,
    • Vyhlášky č.242/2002 Sb., o bližších poskytování příspěvků zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% občanů se změněnou pracovní schopností.

  2. Článek 1

    V § 67 zákona č.435/2004 Sb.,o zaměstnanosti, nově definována osoba se zdravotním postižením (dále jen "ZP"), za níž jsou považovány fyzické osoby, které jsou:
    1. orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (osoby s těžším zdravotním postižením);
    2. orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními;
    3. rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými.

    Těmto osobám je dle § 33 zákona věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání a mají nárok na pracovní rehabilitaci, pokud o ni požádají.

    Článek 2

    Nový zákon o zaměstnanosti stanoví podmínky a postup při pracovní rehabilitaci v §§ 69 - 74 zákona o zaměstnanosti.

    Pracovní rehabilitace je definována jako "souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se ZP, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené". Zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.
    Příslušný úřad práce v součinnosti s osobou se ZP sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce.


    V rámci pracovní rehabilitace jsou využívány zejména následující prostředky:
    1. Motivační kurz.
    2. Speciální poradenství k volbě povolání, změně a udržení zaměstnání spočívající ve:
      • Vytypovávání vhodné profese s ohledem na zdravotní postižení osoby;
      • Návrhu opatření spojených s udržením pracovního místa této osoby u zaměstnavatele;
      • Vybavení pracoviště této osoby, a to včetně zvláštních pomůcek.
    3. Přizpůsobené kvalifikační a rekvalifikační kurzy, které jsou určené osobám se zdravotním postižením se speciálními potřebami v oblasti vzdělávání a získávání kvalifikace.
    4. Přechodné zaměstnání, tj. zaměstnání na přechodnou dobu. Tento nástroj bude využíván zejména u osob se zdravotním postižením v době jejich dočasné pracovní neschopnosti.
    5. Podporované zaměstnání spočívající ve vyhledání konkrétního pracovního místa pro konkrétní osobu. Na základě dohody mezi úřadem práce a poskytovatelem by bylo pro osobu se zdravotním postižením vyhledáno pracovní místo na otevřeném trhu práce.
    Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se ZP, může úřad práce podle § 73 zákona uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob.

    3. Článek 3

    V §§ 75 až 77 zákona o zaměstnanosti jsou definovány chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa:

    Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek, který může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším ZP maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství.

    Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek na každé pracovní místo ve stejné výši jako u chráněného pracovního místa.

    V souvislosti s přijetím nového zákona o zaměstnanosti byly dále zvýšeny horní hranice částek, které může úřad práce poskytnout na zřízení chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny (ze 100 tis. Kč na cca 140 tis Kč), a zavedena diferenciace pro případ zřízení pracovního místa pro osobu s těžkým zdravotního postižení (až cca 200 tis. Kč). Dále byly zvýšeny částky na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa (ze 40 tis. Kč na cca 50 tis. Kč) nebo chráněné pracovní dílny (na cca 70 tis. Kč); i zde byla zavedena diferenciace výšky příspěvku pro případ osoby s těžším zdravotním postižením (na cca 100 tis. Kč).

    Příspěvek na částečné krytí provozních nákladů na chráněné pracovní místo je možné poskytnout také v případě samostatně výdělečně činné osoby se ZP, tj. je zvýrazněna snaha podpořit samostatnou výdělečnou činnost.

    Zaměstnavateli, který zaměstnává více než 50% osob se ZP, dále podle § 78 zákona o zaměstnanosti náleží příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob, který činí 0,33násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za každou osobu se ZP a 0,66násobek za osobu s těžším ZP.

    Zákon o zaměstnanosti v § 81 a 82 stanoví podíl povinného zaměstnávání osob se ZP pro zaměstnavatele nad 25 zaměstnanců (4% z celkového počtu zaměstnanců), či odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen; a výši ročních odvodů do státního rozpočtu při nedodržení tohoto podílu (2,5násobek průměrné měsíční mzdy za každou osobu se ZP, kterou by měl zaměstnat). V případě zaměstnavatelů, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nelze plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu.

    Počet volných pracovních míst pro občany se ZP i nadále klesá. Počet uchazečů o zaměstnání se ZP k 31.12.2005 byl 74,7 tisíc (tj. 13, 8% z celkového počtu uchazečů o zaměstnání). V r. 2005 připadalo průměrně 43,8 uchazečů se ZP na jedno volné pracovní místo určené pro tuto skupinu uchazečů.


Zaměstnávání osob se zdravotním postižením upravuje především zákon č. 435/2004 Sb.; některé podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 518/2004 Sb.

Zákon č. 435/2004, o zaměstnanosti (dále jen zákon) považuje za osoby se zdravotním postižením kromě osob, které jsou podle rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení uznány plně nebo částečně invalidními, také osoby, které jsou tzv. zdravotně znevýhodněné - rozhodnutí o tomto stavu vydává s účinností od 1.7.2006 nikoli orgán sociálního zabezpečení, ale úřad práce. Pro úplnost lze dodat, že osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (tj. stavu, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění).

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením. Osoby plně invalidní se do tohoto počtu započítávají třikrát.

Postup při nesplnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením

Pokud výše uvedený poměr zaměstnanců se zdravotním postižením zaměstnavatelé z jakéhokoli důvodu nesplní (zcela nebo zčásti), nastupuje (zcela nebo zčásti) povinnost tzv. „náhradního plnění“, které je možné uskutečnit těmito způsoby nebo jejich kombinací:
  1. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům
  2. odebíráním výrobků chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům
  3. odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám
  4. odvodem do státního rozpočtu, který za každou osobu se zdravotním postižením, již by měl zaměstnavatel zaměstnávat, činí 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Odvod poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku.
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit příslušnému úřadu práce.

Pravidla při příslušné výpočty vztahující se k povinnému podílu zaměstnanců se zdravotním postižením (počet zaměstnanců, zápočet náhradního plnění atd.) upravuje podrobně vyhláška č. 518/2004 Sb. v §§ 15 – 20.

Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení (plná nebo částečná invalidita, popř. osoba zdravotně znevýhodněná, bylo-li rozhodnutí o tomto stavu vydáno před 1.7.2006) nebo rozhodnutím úřadu práce (osoba zdravotně znevýhodněná, byla-li takto uznána po 30.6.2006).

518/2004 Sb. (stav textu ke 3.5.2006)

§ 15

Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců
(1) Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
(2) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny
a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy,
e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny, a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu .
(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.
(4) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

§ 16

Z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců zjištěného podle § 15 se stanoví povinný podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.
Způsob výpočtu plnění povinného podílu

§ 17

Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. a) zákona se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, zjišťuje způsobem uvedeným v § 15; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát.

§ 18

(1) Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona se počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, vypočte tak, že z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od jednotlivých právnických nebo fyzických osob uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) zákona (dále jen "dodavatel") ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí.
(2) V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočtený podle odstavce 1 je větší, než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší; kalendářním čtvrtletím se pro tyto účely rozumí kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.
(3) Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.

§ 19

Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona se počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za které zaměstnavatel provádí odvod, zjišťuje jako rozdíl mezi počtem zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a které má zaměstnavatel zaměstnat ve výši povinného podílu, a počtem zaměstnanců se zdravotním postižením, jejichž povinný podíl splnil podle § 81 odst. 2 písm. a) a b) zákona.


Další povinnosti zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé jsou podle zákona dále povinni
  • u volných míst oznamovaných úřadu práce označit, zda se jedná o pracovní místa vyhrazená pro osoby se zdravotním postižením,
  • informovat úřad práce o volných pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
  • rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
  • spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace (viz níže),
  • vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením s údaji o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením,
  • vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.


Výhody při zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnavateli, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Poskytování příspěvku se řídí zákonem o zaměstnanosti (§ 78).

Výše příspěvku činí měsíčně dle současné úpravy 0,66 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou zaměstnanou osobu s plnou invaliditou a 0,33 násobku této průměrné mzdy za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením.

Zaměstnavateli, který spolupracuje s úřadem práce na tzv. pracovní rehabilitaci formou umožnění přípravy k práci osob se zdravotním postižením na svém pracovišti, může úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob.

Příprava k práci jako jedna z forem pracovní rehabilitace, kterou zabezpečuje pro osoby se zdravotním postižením úřad práce, je zákonem definována jako cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.

Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu této osoby (příprava k práci zde může být prováděna s podporou asistenta), nebo může zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce vytvořit pro tyto účely tzv. chráněné pracovních místo nebo chráněnou pracovní dílnu (viz dále).

O přípravě k práci uzavírá zaměstnavatel s úřadem práce písemnou dohodu obsahující zákonem stanovené náležitosti (obsah a délku přípravy k práci, způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na přípravu k práci, označení pracovní činnosti, na kterou se příprava k práci provádí, základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu k práci, místo a způsob provedení, atd.). O absolvování přípravy k práci vydává zaměstnavatel osvědčení.

Chráněné pracovní místo

Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě s úřadem práce.

Na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Tento příspěvek může činit maximálně osminásobek (pro osobu s plnou invaliditou dvanáctinásobek) průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pokud však vytváří zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce více než 9 chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit až desetinásobek, popř. u osob plně invalidních čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

Navíc může úřad práce poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením; roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost; vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů.

Chráněná pracovní dílna

Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnanců zaměstnáno nejméně 60 % osob se zdravotním postižením.

Uvedené pracoviště je vymezeno na základě dohody s úřadem práce a je přizpůsobeno pro specifické potřeby zaměstnávání těchto osob. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.

Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může činit podobně jako u chráněného pracovního místa až osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením (dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu plně invalidní). Stejně jako o chráněného pracovního místa, vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit desetinásobek a pro osobu s plně invalidní čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s plnou invaliditou.

Při podání žádosti o příspěvek a uzavření dohody o vytvoření chráněné pracovní dílny a chráněného pracovního místa se postupuje podle zákona o zaměstnanosti. Prováděcí vyhláška (č. 518/2004 Sb.) pak stanoví další náležitosti, např. způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří vykonávají práci v chráněné pracovní dílně, druhy nákladů, na které lze poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny, a způsob poskytování příspěvku (§§ 6-10).

Informace

Úřad práce vede evidenci osob se zdravotním postižením. Evidence obsahuje kromě identifikačních údajů také údaje o omezeních v možnostech pracovního uplatnění osoby ze zdravotních důvodů, údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením, a údaje o poskytování pracovní rehabilitace.

Zaměstnavatelé jsou podle zákona oprávněni požadovat od úřadu práce
  • informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
  • součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
  • spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
  • spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.
Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlašuje (tj. údaje rozhodné pro výpočet náhradního plnění, příspěvku na zřízení chráněné pracovní dílny a chráněného pracovního místa či příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením) ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. i prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb. zůstanou v platnosti i v případě přijetí nového zákoníku práce (který by – v případě přijetí – měl platit od 1. ledna 2007).

Doplnění informací pro osoby se zdravotním postižením

Úřad práce poskytuje podle zákona o zaměstnanosti služby osobám se zdravotním postižením. Údaje z evidence osob se zdravotním postižením vedené úřadem práce jsou určeny výhradně pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statistické účely. Úřad práce je povinen po ukončení poskytování služeb podle tohoto zákona nebo poté, co fyzická osoba přestane být osobou se zdravotním postižením, údaje týkající se této fyzické osoby učinit nepřístupnými do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.

Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci, což je souvislá činnost, kterou zabezpečují na své náklady úřady práce a která je zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání na základě žádosti osoby se zdravotním postižením.

Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.

Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů, přípravu k práci (viz výše) nebo specializované rekvalifikační kurzy.

Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží na základě rozhodnutí úřadu práce po dobu konání těchto kurzů podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce.

Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení zařazeny také fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce. Zařazení této fyzické osoby na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s její zdravotní způsobilostí.

 
Partneři projektu
Veškerý zde publikovaný materiál lze použít pouze s písemným souhlasem
autora či vlastníka. Kontaktovat je lze na nahradniplneni@scmvd.cz. . 		Optimalizováno pro rozlišení 1024x768
Webmaster: www.scmvd.cz